Žila byla půvabem obdarovaná dívka Alžběta. Její otec patřil k významným rakousko-uherským úředníkům a oba žili vcelku spokojený život na pražských Hradčanech. Až jednoho dne se Alžběta zamilovala do jednoho malostranského chasníka... tak začíná pověst známá pod názvem O věrné lásce. Druga tuto pověst zhudebnila a pod stejným názvem ji také občas zařazujeme do našich koncertů. Písničku jsme nově nahráli s djembe a s předělaným aranžem zpěvů a plánujeme k ní i samostatný videoklip. Už během přípravných prací se ale ukázalo, že se pověst odkazuje na místa Hradčanského náměstí, která dnes vypadají zcela jinak. Budu vám nyní vyprávět zajímavý příběh nejen této pověsti, ale i malého kousku pražských Hradčan.

Kája tvoří základ pro videoklip k O věnré lásceNa dnešní rampě před Pražským hradem v místech, kde se potkávají schody vedoucí od Nerudovy ulice (ulice Ke Hradu) se Zámeckými schody stávala od třetí třetiny 17. století kaple zasvěcená Panně Marii. Kaple patřila řádu theatinů, známým také jako kajetáni, který zanikl na konci 18. století po té, co byl církevní reformou Josefa II. zrušen i nedaleký theatinský klášter. Dnes původní kapli připomínají jen její stavební základy a barokní socha neznámého umělce s Pannou Marií a umučeným Kristem. Josef Kajetán Tyl využíval toto místo v 19. století jako divadlo. Dnes je místo slouží jako restaurace a celému místu se přezdívá prostě Kajetánka.

Právě na tomto působivém místě se odehrává pověst naší písně. Zamilovaná Alžběta se právě u sochy s umučeným Kristem scházela se svým milým. Její otec však lásce obou milenců nepřál a z moci úřední jemu svěřené chasníka nechal odvést na vojnu. Ačkoliv se zkroušené srdce své dcery snažil obměkčit a dohazoval jí jiné a jistě i bohatší nápadníky, Alžběta dál čekala před vstupem do kaple, odkud shlížela na Malou Stranu. Oba milenci měli smluvené tajné znamení. Když se její milý vrátí z vojny, zapálí v okénku svíci a dívka se tak dozví o jeho šťastném návratu. Alžběta se však chasníka nedočkala. Její věrnost šla tak daleko, že ji právě zde jako starou a bláznivou stařenu nalezli umrzlou. Jediným svědkem jejího žalu se tak stala ona socha Panny Marie.

Pokud budeme věřit pověsti, přesněji faktu, že Alžběta zemřela v době, kdy kaple ještě stála, dokážeme vznik pověsti datovat někam mezi polovinu 17. století a rokem 1783, kdy byl celý prostor dnešní Kajetánky odebrán theatinům. Je dobré připomenout, že u dnešního vstupu do restaurace stojí kromě sochy Panny Marie s umučeným kristem i socha svatého Václava. Ta je ale až dílem sochaře Václava Vosmíka z roku 1906. Ústřední místo naší pověsti tedy v době jejího vzniku vypadalo zcela jinak, než jak jej můžete navštívit v současnosti. Jak tedy vypadalo? Na internetu se mi nedařilo najít žádné fotografie starých obrazů, či rytitn. Podařilo se mi najít jediný drobný obrázek.

Zdálo by se tedy, že napsat píseň inspirovanou pověstí je jednoduché. Ale při hlubším zamýšlení se Vám kolem mýtu, nebo pověsti nakonec ukáže další kus příběhu, který lze snadno přehlédnout. Příběh Alžběty tedy není jen o romanticky čisté lásce, která se změnila v šílenství, ale třeba také o zaniklém řádu, známém obrozenci a divadelníkovi, nebo populární restauraci s výhledem na panorama hlavního města.

Pokud se Vám tento článek líbil a chcete znát další tajemství míst, kde se naše písně odehrávají, klidně nám dejte vědět. Rádi vám o nich budeme vyprávět. A možná vás po nich i provedeme.

Za Drugu Lukáš Vořech Pokorný
 

Koncerty

  • 30. listopad 2018
    Literární večer
  • 15. prosinec 2018
    Pohanský večírek v Praze
  • 11. duben 2019
    Blavicon 2019

CD Pramenům a vílám

Partneři

 

Logo ČPS
© 2018 Kapela Druga   |  Joomla Templates by   Joomzilla.com
Back to Top